Přeskočit na obsah
Bazilika svatého Prokopa nad střechami Třebíče
Třebíč, ČR

Bazilika svatého Prokopa

4,7 (1 741 hodnocení) Zavřeno · od 09:00
AI úprava (imagev1) · předloha: Maxx · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons

Románsko gotická bazilika při bývalém benediktinském klášteře v Třebíči, zapsaná spolu s židovskou čtvrtí na Seznam světového dědictví UNESCO. Postavili ji mezi lety 1240 a 1280 a její přechodný sloh nemá ve střední Evropě obdoby. Uvnitř na tebe čeká románská krypta a kaple s freskami z poloviny třináctého století, které patří k nejstarším na Moravě.

1101
založení kláštera
1240 až 1280
stavba baziliky
2003
zápis do UNESCO
40 minut
délka prohlídky
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Románská krypta

Nejsilnější místo celé prohlídky, do kterého se bez průvodce nedostaneš.

02

Fresky z poloviny 13. století

Patří k nejstarším dochovaným malbám na Moravě.

03

Severní portál

Vrcholné dílo přechodného románsko gotického slohu, jaké jinde ve střední Evropě nenajdeš.

04

Kaple svatého Prokopa

Vznikla roku 1704 oddělením presbytáře a dala bazilice dnešní patrocinium.

05

Bylinková zahrádka

Benediktinská zahrada za bazilikou s výhledem na město.

06

Židovská čtvrť

Součást stejného zápisu UNESCO, se společnou vstupenkou hned vedle.

Bazilika svatého Prokopa nabízí

Prohlídka pouze s průvodcem
Společná vstupenka se Zadní synagogou
Turistické informační centrum naproti
Platba kartou
WC u infocentra
Bylinková zahrádka s výhledem

Kdy se vyplatí přijít?

Dovnitř se dá jen s průvodcem a prohlídka trvá zhruba čtyřicet minut. Vstupenky se kupují v turistickém informačním centru naproti bazilice a vyplatí se společná vstupenka, která platí i do Zadní synagogy a Domu Seligmanna Bauera v židovské čtvrti.

  • Prohlídky začínají v pevných časech, o víkendu až odpoledne, tak si čas ověř dopředu.
  • Bazilika je stále farním kostelem, takže bohoslužby a farní akce mají před prohlídkami přednost.
  • Zvenku uvidíš sotva pětinu toho, co bazilika nabízí, do krypty se bez průvodce nedostaneš.
  • Parkování v okolí je nejslabší stránka výletu, počítej s hledáním místa.
  • Vstupné i WC u infocentra se dají zaplatit kartou.
  • Za bazilikou je benediktinská bylinková zahrádka s výhledem na Třebíč.
  • Návštěvu spoj se židovskou čtvrtí, obojí je součástí stejného zápisu UNESCO.

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 1 741 recenzí

Recenze se v hodnocení baziliky shodují téměř bez výhrad: návštěvníci mluví o stavbě, která svými rozměry a zachovalostí přesahuje české poměry, a označují ji za skvost evropského významu. Nejsilnějším zážitkem bývá krypta a kaple s nejstaršími moravskými freskami, do kterých se bez průvodce nedostaneš, a proto se opakovaně doporučuje neošidit prohlídku a nezůstat jen venku. Průvodkyně dostávají pochvalu za lidský a erudovaný výklad. Hodně lidí spojuje návštěvu se židovskou čtvrtí a bere si společnou vstupenku. Jediná častější výtka směřuje k parkování v okolí, které návštěvníci popisují jako velmi obtížné, a k tomu, že se občas ruší dopolední prohlídky.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
Architektura románsko gotické baziliky 21 Výklad průvodkyň 12 Krypta a nejstarší fresky 9 Spojení se židovskou čtvrtí 8 Udržovaný areál a bylinková zahrádka 5 Obtížné parkování v okolí 3
Od roku 1101

Historie

Počátky sahají až do roku 1101, kdy Litold Znojemský a Oldřich Brněnský založili v Třebíči benediktinský klášter. Kaple svatého Benedikta vznikla v roce 1104, o pět let později měl klášter vlastní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie a v jeho kryptě byli oba zakladatelé pochováni. Kolem poloviny třináctého století se klášter přebudoval na pevnost a právě z této přestavby, probíhající zhruba mezi lety 1240 a 1260, vzešla dnešní bazilika. Kostel pak na dlouho ztratil na významu a až do poloviny sedmnáctého století sloužil jen jako hospodářské stavení u zámku. V roce 1704 nechal Jan Karel z Valdštejna z presbytáře zřídit zámeckou kapli svatého Prokopa, jehož jméno bazilika nese dodnes. Mezi lety 1725 a 1733 pak Jan Josef z Valdštejna nechal pobořený kostel obnovit podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky. Národní kulturní památkou se areál stal roku 2002 a o rok později se dostal na Seznam světového dědictví UNESCO.

1101

Založení kláštera

Litold Znojemský a Oldřich Brněnský zakládají v Třebíči benediktinský klášter.

1240

Stavba baziliky

Přestavba kláštera na pevnost dává vzniknout dnešní bazilice, hotová je kolem roku 1280.

1704

Kaple svatého Prokopa

Jan Karel z Valdštejna nechává z presbytáře zřídit zámeckou kapli a bazilika dostává nové patrocinium.

1725

Barokní obnova

Jan Josef z Valdštejna nechává pobořený kostel obnovit podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky.

2002

Národní kulturní památka

Areál kláštera s kostelem svatého Prokopa získává nejvyšší stupeň ochrany.

2003

Zápis do UNESCO

Bazilika se spolu s židovskou čtvrtí dostává na Seznam světového dědictví.