Přeskočit na obsah
Padlé kmeny a mladé buky v Boubínském pralese
Kaplice pod Boubínem, ČR

Boubínský prales

4,5 (1 846 hodnocení)
Kozuch · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons

Prales pod vrcholem Boubína je chráněný už od roku 1858, kdy ho na popud lesmistra Josefa Johna vyhlásili jako třetí nejstarší přírodní rezervaci u nás, tedy v době, kdy se o ochraně přírody v Evropě teprve začínalo mluvit. Jádro se stromy starými 400 až 500 let je dnes oplocené a veřejnosti uzavřené, po nové trase otevřené v roce 2023 ale dojdeš až na hráz Boubínského jezírka. Vede po povalových chodnících a novém mostku přes Kaplický potok.

1858
rok vyhlášení rezervace
685,8 ha
rozloha rezervace
46,67 ha
bezzásahové jádro
asi 12 000 let
stáří lesa
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Trasa na hráz Boubínského jezírka

Od roku 2023 vede k jezírku nová zelená trasa z parkoviště Na Kaplici kolem informačního střediska Idina Pila. Za Amortovkou se odkloní na první povalový chodník, přes Kaplický potok se přechází po novém mostku a mírným svahem se dojde na hráz.

02

Boubínské jezírko

Nádrž z roku 1836 na Kaplickém potoce ve výšce 920 m n. m. má rozlohu 0,37 ha a hloubku kolem 4 m. Sloužila k plavení dřeva na Idinu Pilu a do sklárny v Lenoře, dnes je na hrázi chata strážců, lavice a informační tabule.

03

Oplocené jádro pralesa

Necelých 47 ha nejcennějšího lesa je za plotem a bez zásahu člověka přes 150 let. Uvnitř roste až 15 460 mladých stromků na hektar, dorůstající buky pomalu nahrazují smrky. Vstup je zakázaný, plot ale uvidíš přímo z trasy.

04

Život ve starém lese

Padlé kmeny se tu nechávají ležet a vznikají na nich takzvané chůdové kořeny nových stromů. Na souších a tlejícím dřevě žijí vzácné houby i ptáci starých lesů, hnízdí tu puštík bělavý, sýc rousný, kulíšek nejmenší a strakapoud bělohřbetý.

Boubínský prales nabízí

parkoviště
kiosek se suvenýry a občerstvením
informační středisko Idina Pila
posezení na hrázi jezírka
povalové chodníky

Kdy se vyplatí přijít?

Do rezervace se nic neplatí a otevírací dobu nemá, počítej ale s tím, že velká část tras je dlouhodobě uzavřená.

  • Jádro pralesa je oplocené a od roku 1979 pro veřejnost zcela uzavřené. Nepřístupná je i naučná stezka Boubínský prales a Knížecí cesta, důvodem jsou stovky nebezpečných souší.
  • Přístupná trasa vede z parkoviště Na Kaplici pod Boubínem kolem informačního střediska Idina Pila na hráz jezírka, měří zhruba 4 km a zpátky se jde stejnou cestou.
  • Nová trasa vede po povalových chodnících a mostku, poradí si s ní i vozík nebo kočárek.
  • Na hrázi jezírka je chata strážců rezervace, lavice se stoly a informační tabule.
  • Parkoviště Pod Boubínem je placené, návštěvníci uvádějí kolem 100 Kč za den. Příjezdová silnice je úzká a vyhýbání je jen na určených místech.
  • Rozhledna na vrcholu Boubína je kvůli havarijnímu stavu uzavřená, před cestou si ověř aktuální stav.
  • Na trase nekoupíš občerstvení, jediný kiosek je u parkoviště. Svačinu a pití si vezmi s sebou.
  • Cesta bývá po dešti kluzká, hodí se pevné boty. Psa můžeš vzít na vodítku.

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 1 846 recenzí

Návštěvníci se shodují, že cesta k Boubínskému jezírku je krásná a dobře zvládnutelná procházka vzrostlým lesem, opakovaně se chválí výška stromů, čerstvý vzduch a to, že je tu čisto. Řada lidí oceňuje kiosek u parkoviště, kde obsluha poradí, kam jít, a hezky se mluví i o památníku lesníků u cesty.

Kritika se točí kolem přístupnosti: v recenzích se často opakuje, že rozhledna na vrcholu je kvůli havarijnímu stavu zavřená a že jádro pralesa je za plotem, takže část návštěvníků má pocit, že vidí jen obyčejný les. Několik lidí zmiňuje placené parkovné, drahé občerstvení u parkoviště a chybějící značení na navazujících trasách.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
vzrostlý les a čerstvý vzduch 15 cesta k Boubínskému jezírku 10 ochotná obsluha kiosku 4 památník lesníků u cesty 4 jádro pralesa nepřístupné 8
Od roku 1847

Historie

Stáří lesa na Boubíně se odhaduje na 12 000 let, tedy do doby, kdy skončila poslední doba ledová. O jeho záchranu se zasloužil Josef John, lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství. Se souhlasem knížete Jana ze Schwarzenberku začal od roku 1847 zkoumat dosud nedotčené části lesa a vyznačil osm výzkumných ploch, aby pochopil, jak les funguje bez zásahu člověka. V roce 1858 byl prales vyhlášen chráněným územím o rozloze 144 ha a stal se po Žofínském pralese a Hojné vodě třetí nejstarší českou přírodní rezervací.

Silná bouře v roce 1870 a strach z kůrovcové kalamity vedly k rozsáhlé těžbě přímo v rezervaci, nedotčeno zůstalo jen asi 47 ha. Stát převzal boubínské lesy v roce 1933 a ochranu potvrdil, o pětadvacet let později se území rozrostlo na 666 ha. Tehdy sem po trase k jezírku a ke Králi smrků chodilo přes sto tisíc lidí ročně, což se na přírodě podepsalo: v roce 1963 bylo jádro o rozloze 47 ha oploceno a návštěvy omezeny na jednu trasu s průvodcem, od roku 1979 je jádro pro veřejnost zavřené úplně. Dnes má rezervace 685,8 ha a bezzásahové jádro měří 46,67 ha, což je zhruba 7 % rozlohy.

Nejslavnějším stromem pralesa byl Král smrků: dosáhl stáří 440 let, výšky 57 m a průměru kolem 160 cm, než ho 4. prosince 1970 povalila sněhová vichřice. Boubínské jezírko pod pralesem není přírodní. Vzniklo v roce 1836 jako klauza, tedy nádrž, ze které se nárazovým vypouštěním vody posiloval tok a plavilo dřevo do skláren. Naposledy se tu dřevo plavilo v roce 1957.

1847

První výzkum

Josef John začíná na Boubíně zkoumat nedotčený les a vyznačuje osm výzkumných ploch.

1858

Vyhlášení rezervace

Prales o rozloze 144 ha je vyhlášen chráněným územím, jde o třetí nejstarší rezervaci u nás.

1870

Bouře a těžba

Po silné bouři se z obavy před kůrovcem těžilo i uvnitř rezervace, nedotčeno zůstalo asi 47 ha.

1933

Stát přebírá lesy

Boubínské lesy přecházejí na stát, který ochranu potvrzuje vyhlášením státní přírodní rezervace.

1963

Oplocení jádra

Jádro pralesa je oploceno a návštěvy omezeny na jednu trasu s průvodcem.

1970

Pád Krále smrků

Sněhová vichřice 4. prosince povalila 440 let starý strom vysoký 57 m.

2023

Nová trasa k jezírku

Otevírá se náhradní přístup na hráz Boubínského jezírka po povalových chodnících.