Přeskočit na obsah
Dřevěný povalový chodník vedoucí rašeliništěm Chalupské slatě

Chalupská slať

4,8 (3 246 hodnocení)
AI úprava (imagev2) · předloha: Qwertz0451 · CC0 · Wikimedia Commons

Necelý kilometr dřevěného chodníku tě dovede doprostřed rašeliniště, které patří k nejfotogeničtějším koutům Šumavy. Povalový chodník vede zhruba 30 cm nad hladinou slati, po krajích má bezpečnostní latě a končí plošinkou nad největším rašelinným jezírkem v Česku o rozloze 1,2 hektaru. Jde se po rovině, projede tudy kočárek i vozík. Než na stezku vyrazíš, můžeš si v informačním středisku Svinná Lada projít expozici o šumavských rašeliništích.

137 ha
rozloha slati
900 až 950 m
nadmořská výška
1,2 ha
rozloha jezírka
7 m
největší mocnost rašeliny
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Povalový chodník nad slatí

Dřevěný chodník široký 120 cm vede asi 30 cm nad povrchem rašeliniště a po celé délce má po krajích latě, které pomáhají i za vlhka. Na několika místech se rozdvojuje, takže se míjí i kočárky.

02

Chalupské jezírko

Největší rašelinné jezero v Česku o rozloze 1,2 hektaru, s několika plovoucími ostrůvky. Na jeho konci je vyhlídková plošinka. Na ostrůvcích roste například ostřice chudokvětá, blatnice bahenní a masožravá rosnatka okrouhlolistá.

03

Rašeliniště zblízka

Podél stezky poznáš klikvu bahenní, suchopýr, kyhanku sivolistou, vřes i vlochyni, velkou část porostu tvoří borovice kleč, smrky a břízy. Rašeliniště je pověstné bohatstvím bezobratlých, hlavně motýlů a severských vážek.

04

Informační středisko Svinná Lada

Bezbariérové středisko NP Šumava se stálou expozicí o šumavských rašeliništích, suvenýry a turistickými známkami. Podle recenzí tu obsluha ráda poradí, kam dál na Šumavě vyrazit.

Chalupská slať nabízí

parkoviště
informační středisko
toalety
bezbariérový přístup
dětské hřiště
stojan na kola
suvenýry a turistické známky

Kdy se vyplatí přijít?

Vstup na stezku je zdarma, slať je volně přístupná a žádnou otevírací dobu nemá.

  • Výchozí bod je parkoviště Svinná Lada, 1 km od Borových Lad směrem na Kvildu.
  • Trasa měří zhruba kilometr: prvních 200 m po hrubším asfaltu k informačnímu středisku, dál po povalovém chodníku širokém 120 cm.
  • Zázemí i toalety najdeš v bezbariérovém informačním středisku Svinná Lada, na parkovišti je mobilní WC pro vozíčkáře.
  • Vyhlídková plošina na konci je malá a v recenzích se opakuje, že se u ní ve špičce čeká. Nejklidněji bývá brzy ráno nebo navečer.
  • Před střediskem je dětské hřiště, kola se dají nechat v ohradě a stojanu u vstupu.
  • Z chodníku se nesestupuje, borůvky kolem stezky nech růst a kachny na jezírku nekrm.

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 3 246 recenzí

Návštěvníci nejčastěji chválí samotný povalový chodník a výhled na jezírko na jeho konci, opakuje se, že jde o nenáročnou procházku po rovině, kterou zvládnou děti, kočárky i vozíčkáři. Často se objevuje pochvala informačních tabulí podél stezky a infocentra u vstupu, řada lidí zmiňuje klid a ticho, ale zdůrazňuje, že jen mimo hlavní špičku.

Kritika míří na návaly lidí: několik recenzí si stěžuje, že u vyhlídkové plošinky, kam se vejde zhruba dvacet lidí, se čeká na fotku. Opakovaně se řeší i parkování, protože podle toho, kde zaparkuješ, tě od stezky dělí půl kilometru až dva a půl kilometru chůze.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
dřevěný povalový chodník 18 výhled na rašelinné jezírko 15 sjízdné s kočárkem i vozíkem 12 informační tabule a infocentrum 11 klid a ticho mimo špičku 10 dětské hřiště u vstupu 4 vzdálenější parkoviště 7
Od roku 1895

Historie

Slať nese stopy ruční těžby rašeliny, které se tu říkalo borkování. Rašelina se vyřezávala zvláštní lopatkou do cihel zvaných borky o rozměrech 10 × 10 × 45 cm a po vysušení sloužila jako stelivo a topivo. Těžba zesílila po roce 1895, kdy ve Františkově vyrostla papírna, a utlumila ji až hospodářská krize ve 30. letech 20. století.

V roce 1947 slať při dlouhotrvajícím suchu vyhořela. Definitivní tečku za těžbou udělalo zřízení CHKO Šumava v roce 1963, dnes je Chalupská slať součástí I. zóny Národního parku Šumava a místa po borkování postupně zarůstají. Přes rašeliniště kdysi vedla trasa převaděče Kiliána „Franze“ Nowotného, takzvaný Kanál 54. V roce 1950 tudy Kilián po přestřelce s pohraničníky zraněný unikl.

1895

Papírna ve Františkově

Po jejím vybudování se ruční těžba rašeliny na slati výrazně zintenzivnila.

1947

Slať vyhořela

Během dlouhotrvajícího sucha zachvátil vysušené rašeliniště požár.

1963

Konec těžby

Zřízení CHKO Šumava borkování definitivně ukončilo.