Přeskočit na obsah
Labská přehrada od vody, kamenná hráz s balustrádou pod zalesněným kopcem
Špindlerův Mlýn, ČR

Labská přehrada

4,7 (2 410 hodnocení)
Bialo-zielony · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons

Nejvýše položená přehrada na Labi leží na jižním okraji Špindlerova Mlýna a zachytává většinu sněhové vody ze střední části Krkonoš. Stavěla se v letech 1910 až 1916 a její kamenná hráz vysoká přes čtyřicet metrů patří k dobám, kdy se u vodních děl dbalo i na vzhled. Nádrž je dlouhá zhruba kilometr a měří čtyřicet hektarů, přes vodní plochu se klene silniční most z osmdesátých let. Od roku 1994 pracuje v hrázi malá vodní elektrárna.

1910 až 1916
stavba přehrady
41,5 metru
výška hráze
153,5 metru
délka hráze
40 hektarů
plocha nádrže
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Kamenná hráz

Hráz vysoká 41,5 metru a dlouhá 153,5 metru se zdobenými detaily. Na koruně jsou dodnes iniciály RČ na místě někdejší rakouské orlice.

02

Procházka do Špindlerova Mlýna

Nenáročná trasa podél vody do centra městečka. Tam a zpět zabere zhruba dvě hodiny a projdeš ji i s malými dětmi nebo s kočárkem.

03

Lanový sjezd přes údolí

Nad propastí pod hrází je natažené lano, po kterém se dá sjet na druhou stranu. V létě se od hráze také slaňuje.

04

Most nad nádrží

Silniční most z osmdesátých let přechází vodní plochu v délce 120 metrů, jeho nejvyšší pilíř má třicet metrů.

05

Domek hrázného

Na druhé straně hráze stojí kamenný domek, ve kterém funguje malé bistro s obchůdkem. Návštěvníci ho v recenzích popisují jako nejhezčí stavbu u vody.

Labská přehrada nabízí

Parkování zdarma
Občerstvení
Děti a rodiny

Kdy se vyplatí přijít?

Přehrada je volně přístupná po celý rok a nemá otevírací dobu ani vstupné. Autem se dá zajet až k hrázi, pěšky se sem dojde ze Špindlerova Mlýna po zelené.

  • Procházka od hráze do centra Špindlerova Mlýna a zpět zabere zhruba dvě hodiny, cesta vede po rovině podél vody a zvládneš ji i s kočárkem
  • Parkoviště přímo u hráze bývá zdarma, má ale špatný povrch a v sezóně se sem těžko vejdeš, nejklidnější je ráno a v podvečer
  • Přes údolí pod hrází vede lanový sjezd, v létě se dá slaňovat po koruně hráze, obojí se platí zvlášť
  • Břehy jsou strmé a ke koupání se nehodí, hladina navíc kolísá podle provozu nádrže
  • Na druhé straně hráze je v domku hrázného malé bistro a obchůdek, mimo sezónu tu ale nemusí být otevřeno
  • Kolem nádrže se rybaří, u hráze platí režim chyť a vem, v horní části a u přítoku chyť a pusť

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 2 410 recenzí

Nejčastěji se v recenzích objevuje procházka kolem nádrže. Lidé ji popisují jako nenáročnou cestu po rovině podél vody, kterou zvládnou i rodiny s kočárkem, a rádi ji spojují s výletem do centra Špindlerova Mlýna nebo k Horním Mísečkám. Velký ohlas má lanový sjezd přes údolí pod hrází a slaňování po koruně, adrenalin sem podle recenzí táhne i lidi, kteří jeli jen kolem. Chválí se také bezplatné parkoviště přímo u hráze a samotná stavba, kterou návštěvníci označují za dílo z doby, kdy se dbalo nejen na funkci, ale i na vzhled.

Kritika je věcná. Parkoviště má podle jednoho návštěvníka špatný povrch i nájezd a v sezóně se sem nedá zaparkovat. Několik lidí zastihlo nádrž vypuštěnou nebo s velmi nízkou hladinou kvůli probíhajícím pracím, což jim zkazilo dojem. Jeden návštěvník si v zimě stěžoval, že na místě není žádné zázemí, ani lavička nebo koš, jiný má výhrady k cenám za služby u přehrady.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
Nenáročná procházka kolem vody 14 Lanový sjezd a slaňování 12 Parkoviště zdarma u hráze 9 Působivá kamenná hráz 6 Zastávka cestou do Špindlu 4 Přeplněné parkoviště v sezóně 2
Od roku 1910

Historie

Návrh přehrady, dřív známé jako přehrada Krausovy boudy, vypracovalo technické oddělení pro říční úpravy při pražském místodržitelství. Stavbu dostala v roce 1910 na starost vídeňská firma Bratři Redlich a Berger a přes drsné horské podmínky byla hotová už za šest let, tedy v průběhu první světové války. Dílo mělo symbolizovat sílu Rakouska-Uherska, proto na vrchol hráze osadili betonovou dvouhlavou orlici s iniciálami Františka Josefa I. Po vzniku Československa orlice zmizela a v roce 1926 se iniciály změnily na RČ. Brzy po dokončení se objevily silné průsaky hrází a podložím a od roku 1930 se nádrž držela co nejprázdnější. Situaci zhoršila těžba uranu v okolí v padesátých letech, teprve generální oprava mezi lety 1966 a 1988 hráz utěsnila.

1910

Začátek stavby

Výstavbu přehrady dostává na starost vídeňská firma Bratři Redlich a Berger, železné konstrukce dodává pražská společnost Fanta a Jireš.

1916

Dokončení vodního díla

Přehrada je hotová uprostřed první světové války. Na vrcholu hráze stojí betonová dvouhlavá orlice s iniciálami císaře Františka Josefa I.

1926

Orlici střídají iniciály RČ

Po vzniku Československa je rakouská orlice odstraněna a císařské iniciály jsou upraveny na písmena RČ, tedy Republika Československá.

1953

Těžba uranu u přehrady

Po geologickém průzkumu se u obou břehů začíná těžit uran. Jen na pravém břehu vznikne přes čtyři tisíce metrů chodeb v těsné blízkosti hráze.

1966

Generální oprava hráze

Začíná rozsáhlá oprava, která trvá do roku 1988. Návodní líc se utěsňuje fólií v pískové vrstvě a pokrývá šestibokými dlaždicemi.

1994

Malá vodní elektrárna

V hrázi začíná pracovat malá vodní elektrárna, která využívá spád nejvýše položeného stupně labské kaskády.