Přeskočit na obsah
Nízká budova muzea Ležáky v podzimní krajině, k budově vede asfaltová cesta
Miřetice u Hlinska, ČR

Národní Kulturní Památník Ležáky

4,8 (1 288 hodnocení) Otevřeno · do 17:00
Juandev · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons

V údolí říčky Ležák stávala osada devíti domů, kterou nacisté 24. června 1942 vypálili a její obyvatele zavraždili za to, že se tu ukrývala vysílačka Libuše výsadkové skupiny Silver A. Osada už nebyla obnovena, na jejím místě vzniklo pietní území. Půdorysy domů a mlýna dnes připomínají kamenné hrobodomy s motivem vzdušného kříže, opodál stojí pomníky jednotlivých obětí. V muzeu je stálá expozice s replikou vysílačky a areálem vede naučná stezka s osmi zastaveními.

24.6. 1942
vyhlazení osady
33
zavražděných obyvatel osady
8
zastavení naučné stezky
1978
národní kulturní památka od
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Hrobodomy na místech domů

Na místech bývalých stavení a Švandova mlýna vyznačují kamenné pomníky půdorysy původních budov. Společným znakem je motiv vzdušného kříže vytesaný do stél.

02

Žulový pomník a Kniha obětí

Uprostřed areálu stojí hlavní pomník, který ve světových jazycích připomíná osud osady, a kamenná kniha se jmény zavražděných.

03

Stálá expozice v muzeu

Expozice Ležáky, osada, která nemlčela mapuje život osady před tragédií i hrdinství výsadku Silver A. K vidění je replika vysílačky Libuše.

04

Naučná stezka Stopy ležácké tragédie

Osm informačních panelů provede pietním územím a okolím včetně lomů, kde obyvatelé osady čekali na odvoz.

05

Minigalerie

Malý výstavní prostor naproti muzeu slouží krátkodobým výstavám, kromě nich sem památník vozí i putovní výstavy.

06

Restaurace u rybníka

Rychlé občerstvení s polévkami a vařenými jídly podle denní nabídky a s venkovním posezením s výhledem na hladinu rybníka Ležák.

Národní Kulturní Památník Ležáky nabízí

Parkování zdarma
WC
Restaurace
Obchod se suvenýry

Kdy se vyplatí přijít?

Do pietního území se dá vstoupit volně a bez vstupného, muzeum je v roce 2026 kvůli rekonstrukci přístupné jen na základě individuální objednávky, prohlídku si proto domluv předem. Restaurace v areálu má sezonu od 1. dubna do 31. října a je otevřená od úterý do neděle od 10:00 do 17:00.

  • Vstupné do muzea se platí jen v hotovosti, nejbližší bankomat je několik minut autem
  • Parkoviště je hned u muzea a je zdarma, kapacita je zhruba patnáct aut
  • V muzeu se promítá asi patnáctiminutový dokument o osudu osady, průvodkyně k němu doplňuje výklad
  • Klíč od toalet u restaurace ti půjčí v muzeu
  • Pietním územím vede naučná stezka Stopy ležácké tragédie s osmi informačními panely
  • K pietnímu území si můžeš stáhnout audioprůvodce do telefonu

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 1 288 recenzí

Návštěvníci nejčastěji píšou o tom, jak je celé pietní území upravené a udržované, a o jeho tiché, mrazivé atmosféře, která ostře kontrastuje s klidem údolí. Velmi dobře vychází paní průvodkyně v muzeu, opakovaně se chválí její znalosti a ochota. Často se zmiňuje krátký dokumentární film o osudu osady, který se v muzeu promítá, parkoviště přímo u muzea zdarma a možnost projít si areál po vlastní ose i mimo prohlídku.

Kritika je vzácná a míří hlavně na provoz. Dvěma lidem vadilo, že se v muzeu platí jen hotově a bankomat je daleko, dva návštěvníci muzeum nezastihli otevřené. Jednomu člověku nesedí bistro přímo v pietním areálu. Jeden návštěvník taky zmiňuje školní výpravu, která se na takovém místě nechovala vhodně.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
Upravené a udržované pietní území 11 Silná a mrazivá atmosféra 10 Zasvěcený výklad v muzeu 6 Dokumentární film o tragédii 6 Parkování zdarma u muzea 5 Občerstvení v areálu 3 Platba jen v hotovosti 2
Zobrazit recenze na Google
Od roku 1714

Historie

Nejstarší stavbou v ležáckém údolí byl mlýn s pilou, poprvé zmíněný k roku 1714. První dva domky ve stráni nad potokem postavili Jiří Boháč a jeho soused v roce 1784, další přibývaly hlavně v devatenáctém století a stavení nikdy nebylo víc než osm, devátým byl mlýn. Muži chodili za obživou do okolních žulových lomů, ženy byly známé výšivkami. Před tragédií žilo v osadě 54 lidí. Od ledna 1942 vysílala v sousedním lomu Hluboká a později v ležáckém mlýně radiostanice Libuše, díky které drželi parašutisté spojení s exilovou vládou v Londýně. Po atentátu na Reinharda Heydricha a udání Karla Čurdy nacisté 24. června 1942 osadu obklíčili, obyvatele odvezli do pardubického Zámečku a domy vypálili. Zbytky budov byly na podzim 1943 srovnány se zemí.

1714

První zmínka o mlýně

Mlýn s pilou byl nejstarším objektem v ležáckém údolí a dal jméno potoku, rybníku i pozdější osadě.

1784

První dva domky

Ve stráni nad potokem si postavili domky dva místní hospodáři, jedním z nich byl Jiří Boháč. Během devatenáctého století přibyly další, celkem jich ale nikdy nebylo víc než osm.

1942

Vyhlazení osady

Nacisté 24. června osadu obklíčili, odvezli obyvatele do pardubického Zámečku a domy zapálili. Téhož večera zastřelili 33 lidí, jedenáct z třinácti odvezených dětí zahynulo v Chelmnu.

1943

Srovnání se zemí

Od konce října do poloviny prosince odstranili káranci pracovních táborů poslední zbytky staveb.

1978

Národní kulturní památka

Pietní území bylo prohlášeno národní kulturní památkou, znovu pak v roce 1995. Podobu areálu určil koncept architekta Ladislava Žáka z let 1946 a 1947.

2009

Stálá expozice v muzeu

V muzeu se otevřela expozice Ležáky, osada, která nemlčela. Naproti vznikla minigalerie pro krátkodobé výstavy.