Co tě čeká
Expozice A nevinní byli vinni
Stálá expozice z roku 2006 pracuje se světelnými projekcemi na betonových stěnách, archivními záběry a několika dochovanými předměty ze zničené obce.
Pietní území
Plocha bývalé vsi s hromadným hrobem mužů, základy Horákova statku, obnovenými základy kostela a školy a starým hřbitovem. Je volně přístupná.
Památník dětských obětí války
Sousoší Marie Uchytilové ze 42 dívek a 40 chlapců, kteří byli v roce 1942 zavražděni v táboře Chełmno. Sochy se do Lidic vracely postupně od roku 1995.
Růžový sad
Rozárium s asi 24 tisíci keři ve zhruba 240 odrůdách, jehož kompozice sama vypráví příběh obce. V roce 2015 se dostalo na seznam Garden of Excellence.
Lidická galerie
Sídlí v bývalém kulturním domě a ukazuje Lidickou sbírku umění, tedy dary umělců z celého světa. Od června do ledna tu běží dětská výtvarná výstava.
Rodinný dům čp. 116
Dům postavený v padesátých letech pro přeživší lidické ženy, opravený do původní podoby. Od roku 2017 je v něm expozice Stavíme nové Lidice.
Památník Lidice nabízí
Kdy se vyplatí přijít?
Otevřeno je denně od 9:00 do 17:00. Pietní území, tedy plocha bývalé obce se základy domů, hrobem mužů a hřbitovem, je přístupné celoročně a zdarma, vstupné se platí do muzea a do galerie.
- Prohlídka expozice začíná krátkým filmem, podle recenzí je silný hlavně dokument o dětech, které vyhlazení přežily
- K pietnímu území i k Lidické sbírce umění je audioprůvodce, aplikaci si stáhneš dopředu do telefonu
- Parkoviště u památníku je placené, druhé stojí naproti Růžovému sadu v ulici 10. června 1942
- Kola a elektrokola si zdarma odložíš v úschovně ve výstavní síni Pod Tribunou, denně od 9:00 do 17:00, v pět se objekt zamyká
- Občerstvit se dá v bistru u muzea a v restauraci v Lidické galerii, ta stojí v centru dnešní obce kousek od pietního území
- V areálu je málo stínu, v horkém dni s tím počítej, laviček je ale podle recenzí dost
- Na projití celého areálu i s galerií si nechej aspoň půl dne, samotná procházka pietním územím je nenáročná
Co říkají návštěvníci
Shrnuto z 3 114 recenzíRecenze se skoro výhradně točí kolem síly toho místa. Návštěvníci píšou o tichu, o mrazení v zádech a o tom, že si tu člověk uvědomí souvislosti jinak než z učebnice, opakovaně zaznívá, že by sem měly jezdit školy. Expozice v muzeu vychází dobře, jako emotivní, ale střídmá, a nejvíc lidí zmiňuje promítaný dokument o přeživších dětech a sousoší lidických dětí. Chválí se péče o areál, čistota, množství laviček a milý personál. Část návštěvníků sem chodí prostě na klidnou procházku, hlavně přes Růžový sad.
Výhrady se týkají hlavně technického stavu a orientace. Dva lidé popisují opotřebenou dlažbu u budovy a skleněné cedule, které jsou na slunci nečitelné a mají odřené písmo. Několika návštěvníkům chybí u jednotlivých míst podrobnější popis toho, kdo tu bydlel a co se přesně stalo, jeden postrádá vizualizaci původní vsi. Zmiňuje se taky nevhodné chování některých skupin návštěvníků, které atmosféru kazí.