Přeskočit na obsah
Pančavský vodopád stékající přes žulovou hranu do Labského dolu
Špindlerův Mlýn, ČR Přírodní zajímavosti

Pančavský vodopád

4,8 (3 026 hodnocení)
AI úprava (imagev2) · předloha: Keana · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons

Pančavský vodopád padá z hrany Pančavské louky do Labského dolu a se 148 metry je nejvyšší vodopád v Česku. Není to jeden mohutný proud, ale kaskáda se čtyřmi hlavními stupni, které voda překonává po žulových skalách. Při jarním tání se ve spodní části otevírá ještě jižní rameno a vodopád se protáhne na 162 metrů. Leží v první zóně národního parku, takže se k němu nedá přijít blízko. O to působivější je pohled z hrany do hlubokého údolí a zdola z Labského dolu, odkud ho uvidíš celý.

nejvyšší vodopád v ČR
pořadí v Česku
148 m
výška vodopádu
až 162 m
výška při jarním tání
25 l/s
průměrný průtok
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Nejvyšší vodopád v Česku

Kaskáda vysoká 148 metrů padá z nadmořské výšky 1298 metrů do 1150 metrů. Má čtyři významné stupně, shora 36, 39, 23 a 20 metrů, a celkový sklon 44 stupňů. Šířka se pohybuje obvykle mezi čtyřmi a osmi metry.

02

Vyhlídka nad hranou

Přístup je kvůli první zóně národního parku omezený. Z vyhlídky u hrany je vidět jen nejhořejší část vodopádu, zato se odsud otevírá rozhled do Labského dolu, na Kozí hřbety, Kotel a Lysou horu.

03

Ambrožova vyhlídka

Kousek od vodopádu leží Ambrožova vyhlídka, další oblíbené místo na trase mezi Vrbatovou a Labskou boudou. Výhled na samotný vodopád je i odsud velice omezený, ale panorama za to stojí.

04

Pohled z Labského dolu

Celý vodopád je možné pozorovat z modré turistické značky, která vede Labským dolem. Návštěvníci doporučují projít trasu tak, abys vodopád viděl shora i zdola.

05

Pančavská louka

Vodopád se rodí na Pančavské louce mezi Kotlem a Labskou loukou, kde je nejrozsáhlejší rašeliniště v západních Krkonoších s původní ledovcovou květenou. Je tu i známá krkonošská křižovatka U čtyř pánů.

Kdy se vyplatí přijít?

Vodopád je volně přístupný a bez vstupného, leží ale v první zóně KRNAP, takže se pohybuješ jen po značených cestách.

  • Nejkratší přístup je autobusem k Vrbatově boudě nebo na Zlaté návrší, odtud je to něco přes kilometr. Autem se až nahoru nedostaneš.
  • Delší a hezčí varianta vede ze Špindlerova Mlýna lanovkou na Medvědín a po červené přes Zlaté návrší, zpět Labským dolem, celkem kolem 13,5 kilometru.
  • Nejvíc vody má vodopád při jarním tání sněhu, obvykle na konci dubna a začátkem května. Průtok jinak kolísá kolem průměrných 25 litrů za sekundu, takže v suchém létě nečekej mohutnou masu vody.
  • Z vyhlídky nad hranou je vidět jen horní část, to je v recenzích nejčastější výtka. Celý vodopád uvidíš z modré značky vedoucí Labským dolem, kousek dál je i Ambrožova vyhlídka.
  • Za mlhy a deště nemusíš vidět vůbec nic, sleduj předpověď.
  • Parkovat se dá na placených parkovištích v Horních Mísečkách nebo ve Špindlerově Mlýně.
  • Občerstvení je na Vrbatově boudě nebo na Labské boudě, obojí zhruba kilometr od vodopádu. Na Labské boudě vaří vlastní pivo.
  • V zimě se hodí nesmeky, cesta po hraně bývá zledovatělá.

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 3 026 recenzí

Návštěvníci nejčastěji chválí výhled. Opakuje se, že rozhled z hrany do Labského dolu, na Krkonoše i na polskou stranu je dechberoucí a že samotné místo je jedno z ikonických v pohoří. Několik lidí vyzdvihuje, že jde o nejvyšší vodopád v Česku, a oceňují snadnou dostupnost autobusem na Zlaté návrší nebo lanovkou na Medvědín, odkud je to už jen kousek.

Nejčastější výtka je jednoznačná. Z vyhlídky nad hranou je vidět jen horní část vodopádu, řada lidí zmiňuje nové zábrany a to, že vyhlídka je posunutá dál od okraje. Doporučují proto sejít modrou značkou do Labského dolu a podívat se na vodopád zdola. Několik recenzí varuje před mlhou a deštěm, kdy z místa neuvidíš nic, a část návštěvníků vadí množství lidí a to, že někteří turisté nerespektují zákaz vstupu do uzavřených míst.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
výhledy do Labského dolu 11 dostupné autobusem i lanovkou 6 nejvyšší vodopád v Česku 3 shora je vidět jen část vodopádu 7
Od roku 1859

Historie

Vodopád patřil k lákadlům Krkonoš už od počátků turistiky. V roce 1859 nechal majitel nedaleké Labské boudy Josef Schier postavit nad horní hranou malou vodní nádrž se stavidlem. Když se sešlo dost platících turistů, stavidlo se zvedlo a vodopád nárazově zvýšil průtok. K atrakci patřily i budky s občerstvením nad vodopádem i pod ním a horní vyhlídková terasa.

Ve 30. letech 20. století bylo všechno zrušeno a vodopád se vrátil k přirozenému režimu. Jméno Pančava pochází z německého pantschen, česky cákat nebo šplíchat. Nad vodopádem je u cesty pamětní deska Otokara Štětky, náčelníka Horské služby Krkonoše.

1859

Vodopád na povel

Josef Schier, majitel Labské boudy, staví nad hranou nádrž se stavidlem. Po zvednutí stavidla vodopád nárazově zesílil pro platící turisty.

30. léta 20. století

Konec atrakce

Nádržka, budky s občerstvením i vyhlídková terasa jsou zrušeny a vodopád se vrací k přirozenému průtoku.