Přeskočit na obsah
Kamenem obezděná jímka pramene Vltavy na Šumavě, obklopená kapradím a mladými smrky
Kvilda, ČR

Prameny Vltavy

4,4 (1 715 hodnocení)
AI úprava (imagev2) · předloha: Václav Štorek · CC BY-SA 4.0 · Wikimedia Commons

Nejdelší česká řeka začíná jako nenápadná kamenná studánka na úbočí Černé hory, v nadmořské výšce 1 190 metrů. Zprvu se jmenuje Černý potok, od Borových Lad Teplá Vltava a teprve po soutoku se Studenou Vltavou je z ní Vltava bez přízviska, která pak urazí přes 430 km až do Mělníka. Cesta k prameni z Kvildy vede po asfaltce téměř po rovině, takže ji zvládnou děti, kola i kočárky, a u pramene čeká kryté posezení s informačními tabulemi.

1 190 m
nadmořská výška pramene
1 316 m
Černá hora
430,2 km
délka Vltavy
28 090 km²
plocha povodí
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Studánka pramene

Samotný pramen je nenápadná kamenná tůňka s krátkým povalovým chodníkem, dřevěnou vyhlídkovou konstrukcí a informační tabulí. Recenze varují, že velkolepou podívanou nečekej, kouzlo je v tom, že tady začíná řeka dlouhá přes 430 km.

02

Cesta z Kvildy

Asfaltová cesta téměř po rovině vede kolem pastvin a lesů, které v horní části poznamenal kůrovec. Jde se i jede pohodlně, takže ji zvládnou i menší děti. Zpátky je to mírně z kopce.

03

Odpočívadlo u pramene

U pramene je kryté posezení s lavičkami, kde se dá schovat před deštěm a svačit. Občerstvení tu ale žádné není.

04

Pokračování na Bučinu

Od pramene se dá vystoupat na Bučinu, nejvýše položenou zaniklou vesnici u nás. Zůstala z ní obnovená kaplička, napodobenina železné opony u hotelu Alpská vyhlídka a informační pavilon národních parků Šumavy a Bavorského lesa.

Prameny Vltavy nabízí

kryté posezení
informační tabule
povalový chodník
cyklotrasa
trasa pro rodiny s malými dětmi

Kdy se vyplatí přijít?

Pramen je volně přístupný, nic se tu neplatí a žádnou otevírací dobu nemá. Jídlo a pití si ale vezmi s sebou, na místě nic nekoupíš.

  • Nejběžnější nástup je z Kvildy, k prameni je to podle turistického značení zhruba 5,5 až 6 km, tedy asi 12 km tam i zpět.
  • Trasa je téměř po rovině a vede po asfaltové cestě, jezdí po ní cyklisté a projede i kočárek nebo vozík.
  • NP Šumava doporučuje okruh Kvilda, pramen, Bučina a zpět. Měří 16 km, zabere kolem 4 hodin a 30 minut a má převýšení 268 m. Z Bučiny za dobré viditelnosti dohlédneš k Alpám.
  • V letních měsících se dá zpáteční cesta zkrátit Zelenými autobusy.
  • K samotnému prameni vede krátký povalový chodník, u něj je přístřešek, lavičky a informační tabule.
  • Voda z pramene není pitná a mince do něj neházej, návštěvníci si na ně v recenzích opakovaně stěžují.
  • Okolní les je poznamenaný kůrovcem, na některých úsecích platí varování před padáním stromů.
  • Na Bučině stojí za zastávku obnovená kaplička a připomínka železné opony u Alpské vyhlídky.

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 1 715 recenzí

V recenzích jasně vítězí cesta nad cílem: skoro všichni chválí šumavskou přírodu po trase, pohodlnou asfaltku z Kvildy a to, že se sem dá dojet na kole i dojít s kočárkem. Často se zmiňuje kryté posezení u pramene a možnost spojit výlet s Bučinou.

Samotný pramen ale řadu lidí zklame: opakuje se, že jde jen o malou studánku a že místo takové řeky by si zasloužilo důstojnější péči, několik recenzí zmiňuje i poškozenou dřevěnou sochu víly. Pravidelně se objevuje stížnost na mince naházené do pramene, na hodně lidí na trase o víkendech a na les rozbitý kůrovcem. Občerstvení u pramene žádné není, takže si vezmi svačinu.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
šumavská příroda po cestě 19 nenáročná trasa z Kvildy 14 kryté posezení u pramene 7 dá se dojet na kole 6 projede i kočárek 5 samotný pramen je nenápadný 9 hodně lidí na trase 5
Od roku 872

Historie

Za zdroj Vltavy se považuje pramen Černého potoka na východním svahu Černé hory, která měří 1 316 m. Místo je chráněné jako přírodní území Pramen Vltavy. Prvních pět kilometrů teče potok k severu, na Kvildě se po soutoku s Kvildským potokem obrací nadlouho k jihovýchodu a od ústí Vydřího potoka v Borových Ladech ve výšce 890 m nese říčka jméno Teplá Vltava. Záhy přibírá Vltavský potok, známý také jako Malá Vltava.

Teplá Vltava pak protéká Horní Vltavicí a v Lenoře získává vody Řasnice, zvané též Travnatá Vltava. Za Lenorou má už jen nepatrný spád a v ploché krajině vytváří rozsáhlé mokřady s meandry, souhrnně zvané Vltavský luh. Uprostřed první zóny národního parku, v Mrtvém luhu u osady Chlum ve výšce 731 m, se Teplá Vltava stéká se Studenou Vltavou, která pramení na bavorské straně hranice západně od obce Haidmühle. Teprve od tohoto soutoku se řeka jmenuje prostě Vltava. S délkou 430,2 km je nejdelší v Česku a jméno dostala od starých Germánů, kteří jí říkali Wilt-ahwa, tedy divoká voda.

872

První doložený zápis

Ve Fuldských análech se jméno řeky objevuje v podobě Fuldaha.

1113

Wultha

Další dochovaný záznam jména řeky.

1125

Wlitaua

V Kosmově kronice se poprvé objevuje počeštěná podoba jména, ze které vznikla dnešní Vltava.