Přeskočit na obsah
Zděná šoupátková věž protržené přehrady na Bílé Desné, pod ní potok a výpust
Albrechtice v Jizerských horách, ČR

Protržená přehrada

4,8 (2 693 hodnocení)
Jan Polák · CC BY-SA 3.0 · Wikimedia Commons

Trosky vodního díla na Bílé Desné, které se v pondělí 18. září 1916 protrhlo a smetlo údolí pod sebou. Sedmdesát minut po tom, co si dva lesní dělníci všimli pramínku vody prosakujícího z hráze, se otevřela osmnáctimetrová průrva a do údolí se valilo sto padesát krychlových metrů vody za vteřinu. Katastrofa si podle dobových údajů vyžádala 62 životů, podle novějšího výzkumu jich bylo 67. Přehrada už nikdy nebyla obnovena, zůstala z ní šoupátková věž, zbytky hráze a štola do Jizerských hor. Dnes je z místa tiché zákoutí v lese s naučnou stezkou.

1916
protržení hráze
67
oběti katastrofy
17,5 m
výška hráze nad terénem
1150 m
délka spojovací štoly
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Šoupátková věž

Z celého vodního díla zůstala stát právě ona. Bílá Desná si po katastrofě upravila koryto, takže věž dnes obtéká z druhé strany, než tekla původně.

02

Zbytky protržené hráze

Průrva, kterou se voda valila do údolí, měla osmnáct metrů. V terénu je dodnes vidět, kudy se hráz protrhla a co z ní zbylo.

03

Naučná stezka

Kilometr dlouhá trasa se šesti zastaveními. Panely vysvětlují stavbu přehrady i průběh neštěstí a doplňují je dobové fotografie.

04

Památník obětem

Dvoutunový kamenný sokl vytržený z přehrady a omotaný pásy se jmény obětí. Vznikl v roce 2016 podle návrhu studentů jablonecké uměleckoprůmyslové školy.

05

Štola k Soušské přehradě

Ražený kanál dlouhý 1150 metrů měl při povodních převádět vodu do sousední nádrže. Dnes v něm zimuje jedenáct druhů netopýrů a vstup je zakázaný.

06

Dřevěné sochy na cestě

Cestou k přehradě míjíš podle návštěvníků řezbářská díla a lano natažené nad potokem, které ukazuje, kam až sahala vlna.

Protržená přehrada nabízí

Parkování
Občerstvení
Obchod se suvenýry

Kdy se vyplatí přijít?

Místo je volně přístupné, nevybírá se vstupné a nemá otevírací dobu. Autem se k němu nedostaneš, přístupová cesta je uzavřená zákazem vjezdu a podle návštěvníků se jeho dodržování kontroluje.

  • Nejpohodlnější přístup vede z Albrechtic v Jizerských horách od úpravny vody na konci ulice Údolní, asfaltkou to jsou zhruba tři kilometry mírně do kopce
  • Kratší, zato strmější varianta začíná u turistického rozcestníku Souš na silnici nad přehradou, po žluté značce je to asi kilometr a půl
  • U přehrady stojí samoobslužný kiosek, kde si podle recenzí načepuješ pití sám a platíš QR kódem přes místní wi-fi, mobilní signál tu prakticky není
  • Do prostoru bývalé přehrady se nesmí s jízdními koly, stojan na ně je u kiosku
  • Areálem vedou dřevěná schodiště a část trasy jde po kořenech a kamenech, na vozíku ani s kočárkem si celé místo neprojdeš
  • Naučná stezka má šest zastavení, na jejich projití i s pomníkem obětem si vyhraď čas navíc

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 2 693 recenzí

Návštěvníci se v recenzích nejčastěji vracejí k atmosféře místa. Tichý kout v lese se zbytky hráze a osamělou šoupátkovou věží na většinu z nich působí zároveň krásně a tísnivě. Hodně se chválí informační panely a naučná stezka, které tragédii vysvětlí věcně a bez patosu, a taky sama cesta lesem podél potoka s dřevěnými sochami. Velkou popularitu má samoobslužný kiosek u přehrady, kde si lidé sami načepují pití, zaplatí QR kódem a koupí i turistické vizitky a pohlednice.

Výhrady jsou hlavně praktické. K přehradě se nedá dojet autem, od parkoviště čeká zhruba tříkilometrová cesta mírně do kopce a kratší varianty jsou strmější. Několik lidí zmiňuje kamenitý vymletý úsek s kořeny a dřevěná schodiště v areálu, kvůli kterým si místo celé neprojdou lidé na vozíku ani rodiny s kočárkem. Jedna recenze upozorňuje, že cestou ani na místě není mobilní signál, a jiná se pozastavuje nad tím, že se údaje o počtu obětí v různých zdrojích liší.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
Samoobslužný kiosek u přehrady 21 Silná atmosféra místa 15 Cesta lesem podél potoka 11 Informační panely a naučná stezka 8 Zachovaná šoupátková věž 5 Dřevěné sochy na trase 4 Delší cesta do kopce od parkoviště 10 Bez mobilního signálu 1
Od roku 1912

Historie

Impulzem ke stavbě byly ničivé povodně, které Jizerské hory sužovaly ve druhé polovině 19. století, nejhorší z nich v červenci 1897. Pražský inženýr Wilhelm Plenkner navrhl dvojici zemních sypaných přehrad na Bílé a Černé Desné propojených štolou, která by při povodních převáděla vodu z jedné do druhé. Stavba na Bílé Desné začala 17. října 1912, poškodily ji intenzivní deště v roce 1913 a po vypuknutí války se do její kvality promítla úsporná opatření. Dílo bylo dokončeno v září 1915 a v listopadu zkolaudováno, sloužit ale stihlo jen zhruba deset měsíců. Soudní proces kvůli katastrofě trval sedmnáct let a v roce 1932 skončil osvobozením obžalovaných. Studie z roku 1996 označila za příčinu průsak vody podložím a nedostatečné těsnění navržené projektantem.

1912

Začátek stavby

Pražská firma Franz Schön a synové zahajuje 17. října práce na sypané hrázi a na štole, která má vodu převádět k Černé Desné.

1915

Dokončení a kolaudace

Přehrada i spojovací štola jsou hotové v září, 18. listopadu proběhne za nepříznivého počasí kolaudace. Náklady dosáhly 484 tisíc rakouských korun.

1916

Protržení hráze

Osmnáctého září odpoledne si dva lesní dělníci všimnou pramínku vody z hráze. O sedmdesát minut později se hráz protrhne a vlna zničí desítky domů v údolí.

1932

Konec soudního procesu

Okresní soud v Tanvaldu po sedmnácti letech zprošťuje obžalované viny s odůvodněním, že za katastrofou stála geologická porucha v hloubce, kde se sondy tehdy nedělaly.

1996

Památka a naučná stezka

K osmdesátému výročí katastrofy je místo prohlášeno kulturní památkou a vzniká tu kilometr dlouhá naučná stezka se šesti zastaveními.