Co tě čeká
Šoupátková věž
Z celého vodního díla zůstala stát právě ona. Bílá Desná si po katastrofě upravila koryto, takže věž dnes obtéká z druhé strany, než tekla původně.
Zbytky protržené hráze
Průrva, kterou se voda valila do údolí, měla osmnáct metrů. V terénu je dodnes vidět, kudy se hráz protrhla a co z ní zbylo.
Naučná stezka
Kilometr dlouhá trasa se šesti zastaveními. Panely vysvětlují stavbu přehrady i průběh neštěstí a doplňují je dobové fotografie.
Památník obětem
Dvoutunový kamenný sokl vytržený z přehrady a omotaný pásy se jmény obětí. Vznikl v roce 2016 podle návrhu studentů jablonecké uměleckoprůmyslové školy.
Štola k Soušské přehradě
Ražený kanál dlouhý 1150 metrů měl při povodních převádět vodu do sousední nádrže. Dnes v něm zimuje jedenáct druhů netopýrů a vstup je zakázaný.
Dřevěné sochy na cestě
Cestou k přehradě míjíš podle návštěvníků řezbářská díla a lano natažené nad potokem, které ukazuje, kam až sahala vlna.
Protržená přehrada nabízí
Kdy se vyplatí přijít?
Místo je volně přístupné, nevybírá se vstupné a nemá otevírací dobu. Autem se k němu nedostaneš, přístupová cesta je uzavřená zákazem vjezdu a podle návštěvníků se jeho dodržování kontroluje.
- Nejpohodlnější přístup vede z Albrechtic v Jizerských horách od úpravny vody na konci ulice Údolní, asfaltkou to jsou zhruba tři kilometry mírně do kopce
- Kratší, zato strmější varianta začíná u turistického rozcestníku Souš na silnici nad přehradou, po žluté značce je to asi kilometr a půl
- U přehrady stojí samoobslužný kiosek, kde si podle recenzí načepuješ pití sám a platíš QR kódem přes místní wi-fi, mobilní signál tu prakticky není
- Do prostoru bývalé přehrady se nesmí s jízdními koly, stojan na ně je u kiosku
- Areálem vedou dřevěná schodiště a část trasy jde po kořenech a kamenech, na vozíku ani s kočárkem si celé místo neprojdeš
- Naučná stezka má šest zastavení, na jejich projití i s pomníkem obětem si vyhraď čas navíc
Co říkají návštěvníci
Shrnuto z 2 693 recenzíNávštěvníci se v recenzích nejčastěji vracejí k atmosféře místa. Tichý kout v lese se zbytky hráze a osamělou šoupátkovou věží na většinu z nich působí zároveň krásně a tísnivě. Hodně se chválí informační panely a naučná stezka, které tragédii vysvětlí věcně a bez patosu, a taky sama cesta lesem podél potoka s dřevěnými sochami. Velkou popularitu má samoobslužný kiosek u přehrady, kde si lidé sami načepují pití, zaplatí QR kódem a koupí i turistické vizitky a pohlednice.
Výhrady jsou hlavně praktické. K přehradě se nedá dojet autem, od parkoviště čeká zhruba tříkilometrová cesta mírně do kopce a kratší varianty jsou strmější. Několik lidí zmiňuje kamenitý vymletý úsek s kořeny a dřevěná schodiště v areálu, kvůli kterým si místo celé neprojdou lidé na vozíku ani rodiny s kočárkem. Jedna recenze upozorňuje, že cestou ani na místě není mobilní signál, a jiná se pozastavuje nad tím, že se údaje o počtu obětí v různých zdrojích liší.