Přeskočit na obsah
Věž rozhledny Poledník se zavíjenou vyhlídkovou nástavbou nad šumavskou plání
Prášily, ČR

Rozhledna Poledník

4,6 (427 hodnocení) Zavřeno · od 09:00
AI úprava (imagev2) · předloha: Huhulenik · CC BY 3.0 · Wikimedia Commons

Poledník není obyčejná rozhledna. Do roku 1989 tu stálo tajné vojenské odposlechové stanoviště s krycím jménem TOPAS, které často chybělo i na mapách. Dnes je z jeho 37 metrů vysoké věže na vrcholu ve výšce 1315 metrů třetí nejvýše položená rozhledna v Česku a po 227 schodech se dostaneš k výhledu na celou centrální Šumavu a Bavorský les, za výjimečné dohlednosti až na Alpy. Cesta sem je zážitek sama o sobě: vede kolem Prášilského jezera a přes horské smrčiny, které přepsal orkán Kyrill a kůrovec.

1315 m
nadmořská výška
37 m
výška věže
227
počet schodů
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Věž a dvě expoziční místnosti

Základní vstupenka zahrnuje interiér věže se dvěma expozičními místnostmi a 9. patro budovy, odkud je jedinečný výhled. Věži zůstala typická podoba se třemi půlkruhovými patry v horní polovině.

02

Venkovní ochoz

Za příplatek se dostaneš ještě o několik metrů výš na venkovní vyhlídku. Kvůli kapacitě sem pouští jen na 30 minut a najednou tu smí být deset lidí. Odsud vidíš centrální Šumavu, Bavorský les a za dobré viditelnosti i více než 180 km vzdálené alpské vrcholy.

03

Zázemí pod věží

U rozhledny funguje informační středisko s obchůdkem a malý bufet, kde se griluje. Návštěvníci opakovaně chválí česnečku a klobásy. Je tu kryté posezení, dětské hřiště a stojan s nářadím pro cyklisty.

04

Naučná stezka Polom v horské smrčině

Na trase k vrcholu ukazuje naučná stezka, jak se les vyrovnává s polomem a jak rychle se dokáže obnovit. Okolní smrčiny prošly orkánem Kyrill i kůrovcem a proměna je odsud dobře vidět.

Rozhledna Poledník nabízí

občerstvení
informační středisko
dětské hřiště
nouzové nocoviště

Kdy se vyplatí přijít?

K Poledníku se dostaneš jen pěšky nebo na kole, autem sem nikdo nezajede.

  • Klasická trasa vede z Prášil nebo z parkoviště Slunečná po červené značce k Prášilskému jezeru a dál na vrchol. Okruh se zpáteční cestou po zelené měří 17,5 km, převýšení je 526 metrů a zabere kolem pěti a půl hodiny.
  • Poslední kilometry stoupají a nemají stín, v horku počítej s vodou. Pitná voda na vrcholu není.
  • Trasa Poledník až Gsenget je otevřená jen od 15. 7. do 15. 11.
  • Poslední výstup na věž pouštějí půl hodiny před koncem otevírací doby.
  • U pokladny dostaneš ke vstupence čipovou kartu na turnikety. Na expozice v patrech máš celou hodinu, na venkovní ochoz 30 minut.
  • Uvnitř věže smí být najednou nejvýš 50 lidí, na venkovní vyhlídce 10. Nejvíc návštěvníků přichází mezi jedenáctou a druhou hodinou, přijď dřív nebo později.
  • Psi dovnitř nesmějí. Na místě jsou mobilní toalety a malý bufet.
  • Přímo u Poledníku můžeš legálně jednu noc přenocovat v nouzovém nocovišti.

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 427 recenzí

Patnáct z třiceti recenzí popisuje výhled na celou Šumavu a Bavorský les jako odměnu, která stojí za námahu. Dvanáct lidí chválí občerstvení na vrcholu, opakovaně padá česnečka a grilovaná klobása, pět oceňuje vojenskou historii věže a čtyři zmiňují zázemí pro cyklisty a nouzové nocoviště. Deset návštěvníků ale varuje, že závěrečné stoupání je hodně náročné, hlavně v horku, osm píše o smutném pohledu na lesy poničené orkánem Kyrill a kůrovcem a pět narazilo na zavřenou věž mimo sezónu nebo na krátkou otevírací dobu. Dvěma lidem nesedl strohý vzhled bývalé vojenské stavby.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
výhled na celou Šumavu 15 občerstvení na vrcholu 12 vojenská historie věže 5 zázemí pro cyklisty a nocoviště 4 náročné stoupání na vrchol 10
Od roku 1970

Historie

V 60. a 70. letech 20. století vyrostl v přísně střeženém pohraničním pásmu tajný vojenský objekt s krycím označením TOPAS. Věž sloužila k elektronické ostraze státní hranice a umožňovala sledovat rádiový provoz hluboko na území Spolkové republiky Německo. Nepřístupné bylo tehdy i blízké Prášilské jezero a celé místo se často nenacházelo ani na mapách.

V roce 1989 objekt přestal sloužit armádě a začal chátrat. Po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů padlo v roce 1997 rozhodnutí věž zrekonstruovat a vrchol omezeně zpřístupnit. Ostatní budovy komplexu se snesly, zůstala jen věž, která od roku 1998 slouží veřejnosti. Hned v prvním roce na ni vystoupalo 30 tisíc lidí, o rok později 35 tisíc. V srpnu 2009 tu byla zprovozněna malá fotovoltaická elektrárna, která pokryje celou spotřebu rozhledny.

1970

Tajný objekt TOPAS

V 60. a 70. letech vzniká v pohraničním pásmu vojenské zařízení elektronické ostrahy hranice. Místo je nepřístupné a často chybí na mapách.

1989

Konec vojenského provozu

Objekt přestává sloužit armádě a začíná chátrat.

1997

Rozhodnutí o rekonstrukci

Po sporu mezi Správou Národního parku Šumava a Klubem českých turistů padne rozhodnutí věž opravit a vrchol omezeně zpřístupnit. Ostatní budovy jdou k zemi.

1998

Otevření veřejnosti

Rozhledna se otevírá turistům a hned v prvním roce na ni vystoupá 30 tisíc lidí, o rok později 35 tisíc.

2009

Vlastní fotovoltaika

V srpnu je na rozhledně zprovozněna malá fotovoltaická elektrárna, která pokryje celou její spotřebu elektřiny.