Přeskočit na obsah
BilaOpava1
Malá Morávka, ČR

Vodopády Bílé Opavy

4,9 (1 877 hodnocení)

Kaňon říčky Bílá Opava nad Karlovou Studánkou patří k nejdivočejším koutům Jeseníků. Bystřina se tu na zhruba dvou a půl kilometrech propadá o čtyři sta metrů a cestou vytváří peřeje, kaskády a vodopády. Nejvyšší z nich, Velký vodopád, měří 7,9 metru a je součástí kaskády vysoké 16,4 metru. Údolí spadá do národní přírodní rezervace Praděd a projít se dá jedině po naučné stezce, která vede po dřevěných lávkách, schodištích a žebřících přímo nad vodou. Po stranách roste původní horský smrkový prales.

7,9 m
výška Velkého vodopádu
10,5 km
délka naučné stezky
550 m
převýšení stezky
280 ha
rozloha rezervace
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Velký vodopád

Nejvyšší vodopád na toku měří 7,9 metru a spolu s navazujícími peřejemi překonává na čtyřiceti metrech výškový rozdíl 16,4 metru.

02

Žlutá trasa soutěskou

Vede přímo kaňonem, několikrát kříží řeku po dřevěných lávkách a stoupá po schodištích a žebřících. Nejzážitkovější, ale i nejnáročnější varianta.

03

Modrá trasa nad údolím

Lehčí cesta po svahu nad kaňonem, odkud je vidět údolí shora. Většina návštěvníků po ní sestupuje zpátky do Karlovy Studánky.

04

Obří hrnce

Na ohlazených rulových plotnách pod vodopádem jsou prohlubně o průměru několika decimetrů, které po staletí vymílala vířící voda. V Jeseníkách jsou ojedinělé.

05

Smrkový prales

Původní horské smrčiny s jesenickým smrkem, který má úzkou sloupovitou korunu a šikmo skloněné větve, aby na něm neulpělo tolik sněhu a námrazy.

06

Tři říční koryta

V dolní části údolí nad dřevěnou lávkou jsou vedle sebe patrná tři různě stará koryta, doklad toho, jak si řeka po povodni hledala novou cestu.

Vodopády Bílé Opavy nabízí

Parkování

Kdy se vyplatí přijít?

Stezka je volně přístupná po celý rok a nikdo ji nezavírá, otevírací doba ani vstupné tu neexistují. Hlavní sezóna je od jara do podzimu, v zimě je žlutá trasa kvůli sněhu a ledu riziková.

  • Žlutá značka vede přímo soutěskou přes lávky, schody a žebříky, modrá jde nad údolím a je podstatně snazší, řada lidí vystoupá po žluté a vrací se po modré
  • Pevná treková obuv je nutnost, kameny, kořeny i dřevěné lávky bývají mokré a kluzké, po dešti teče voda i po cestě
  • Kočárek ani nosítko na žlutou trasu nevezmeš a se psem se po žebřících leze jen těžko
  • Parkuje se v Karlově Studánce, hlavní parkoviště je zpoplatněné, kousek nad ním u vstupu do lesa bývá plocha bez poplatku, cenu si radši ověř na místě
  • Od horního konce stezky se dá pokračovat na chatu Barborka, na Ovčárnu a dál na Praděd, zpátky do Karlovy Studánky se dá jet autobusem
  • U parkoviště ani na stezce nejsou toalety, počítej s tím dopředu

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 1 877 recenzí

Návštěvníci se nejčastěji rozplývají nad samotnou přírodou, divokou bystřinou a zachovalým lesem, řada z nich mluví o jedné z nejhezčích stezek Jeseníků. Hodně lidí vyzdvihuje zážitkovou žlutou trasu, která vede po lávkách, schodech a žebřících přímo nad vodou, a oceňuje, že jsou tyhle konstrukce udržované a opravované. Často se objevuje i to, že si každý může vybrat podle sil mezi náročnou žlutou a snazší modrou značkou, a že se dá pokračovat dál na Barborku, Ovčárnu a Praděd.

Nejvíc výhrad míří na terén. Kameny, kořeny a dřevěné lávky bývají mokré a kluzké, několik lidí varuje, že bez pevné obuvi a trochy kondice se sem chodit nemá. Opakovaně se zmiňují davy lidí, kdy se před schodišti tvoří fronty a úzkou stezkou se špatně vyhýbá, hlavně o víkendech a v poledních hodinách. Několik recenzí upozorňuje, že trasa není pro kočárky ani pro větší psy, jedna si stěžuje na nepořádek v okolí stezky a na chybějící toalety u parkoviště.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
Nedotčená horská příroda 22 Lávky, schody a žebříky na žluté 13 Výběr mezi žlutou a modrou trasou 8 Návaznost na Praděd a Barborku 6 Udržované mostky a schodiště 4 Kluzký a náročný terén 14 Není pro kočárky ani psy 4
Od roku 1963

Historie

Údolí vymodelovala během tisíciletí voda, sníh a led. Zdejší horniny se liší odolností, takže se dno prohlubovalo nerovnoměrně a vznikly peřeje, hluboké tůně i vodopády. Horní část nad Velkým vodopádem tvoří ruly, prostřední a dolní úsek šedozelené břidlice a bílé až žlutavé křemence. Lidé sem zasahovali minimálně a horské smrčiny se zachovaly jako prales, chráněný dnes i v rámci soustavy Natura 2000. Od šedesátých let dvacátého století lesníci zachraňují vzácnou jesenickou formu smrku a část porostu je vedena jako genová základna. Naučná stezka podél bystřiny vznikla v roce 1963. Povodeň v červenci 1997 tu strhla panelový most a řeka si našla nové koryto, na podzim 2004 pak vichřice polámala tři hektary mladšího lesa, zatímco pralesovitá horní část zůstala téměř nedotčená.

1963

Vznik naučné stezky

Podél bystřiny je vyznačena naučná stezka Bílá Opava se sedmi informačními tabulemi, díky které je jinak přísně chráněné údolí přístupné.

1997

Povodeň mění koryto

Červencová povodeň strhla masivní most z železobetonových panelů. Řeka se pak nevrátila do původního koryta, ale do starého, desítky let opuštěného.

2004

Vichřice v údolí

Silný vítr polámal na podzim tři hektary stejnověkého lesa. Pralesovitá horní část údolí zůstala téměř nepoškozená.