Přeskočit na obsah
Zelená brána v Pardubicích s hodinovou věží na konci náměstí Republiky, dlážděná plocha v popředí
Pardubice, ČR

Zelená brána

4,7 (1 196 hodnocení) Otevřeno · do 18:00
ŠJů · CC BY 4.0 · Wikimedia Commons

Nejznámější pardubická dominanta na konci třídy Míru, jediný dochovaný kus městského opevnění z počátku 16. století. Ve skutečnosti jde o dvě stavby za sebou, renesanční předbraní a vlastní bránu s věží vysokou 59 metrů. Dnešní podobu jim dal po požáru města v roce 1538 Jan z Pernštejna. Původně se bráně říkalo Pražská, jméno Zelená se ujalo poté, co měděná střecha zoxidovala do zelena. Věž je přístupná, cestou nahoru míjíš v mezipatrech výstavy o dějinách města a z ochozu se díváš na historické centrum, zámek i Kunětickou horu.

59 metrů
výška věže
1538
přestavba po požáru
1547
název Zelená brána od roku
11,3 metru
hloubka předbraní
Co uvidíš

Co tě čeká

01

Vyhlídkový ochoz

Dřevěný ochoz pod střechou věže s popiskami. Vidíš z něj Pernštýnské náměstí s radnicí, kostel svatého Bartoloměje, zámek i siluetu Kunětické hory.

02

Výstavy v mezipatrech

Každé patro schodiště má vlastní téma z dějin Pardubic, k tomu figury, rekvizity a mluvený výklad, který si pustíš ve víc jazycích.

03

Předbraní s expozicí

V renesančním předbraní je výstavka o historii brány a městské památkové rezervace, mapy, plány, staré fotografie a sádrové modely.

04

Reliéf Mikoláše Alše

Na průčelí předbraní je od roku 1903 reliéf podle návrhu Mikoláše Alše, který zobrazuje erbovní pověst pánů z Pardubic o půlce koně.

05

Stezka Viléma z Pernštejna

Brána je začátkem i koncem značené prohlídkové trasy městskou památkovou rezervací, takže se od ní dá rovnou vyrazit do centra.

Zelená brána nabízí

Obchod se suvenýry
Děti a rodiny

Kdy se vyplatí přijít?

Od dubna do prosince je otevřeno denně od 10:00 do 18:00, mezi 12:00 a 13:00 je polední přestávka. V lednu a únoru je zavřeno, v březnu se chodí jen od pátku do neděle.

  • Na věž se stoupá po schodech a výtah tu není, ale v mezipatrech si můžeš odpočinout u výstav a modelů
  • V každém patře je jiné téma z historie Pardubic, od erbovní pověsti o půlce koně po perník, mluvený výklad se dá pustit ve víc jazycích
  • Na ochozu jsou popisky, podle kterých poznáš, na co se zrovna díváš
  • V předbraní je pokladna, prodej suvenýrů a aktuální výstava, platit se dá kartou
  • V červenci a srpnu se za pěkného počasí otevírá i v pátek a v sobotu od 19:00 do 22:00 na pozorování západu slunce
  • Za příplatek se dá vzít dětská hra, na jejímž konci čeká drobná odměna

Co říkají návštěvníci

Shrnuto z 1 196 recenzí

Nejčastěji se v recenzích objevuje výhled z ochozu. Lidé jmenují Pernštýnské náměstí s radnicí, kostel svatého Bartoloměje, zámek i vzdálenou Kunětickou horu a oceňují popisky, podle kterých se dá poznat, na co se dívají. Hned za tím jsou výstavy v mezipatrech, návštěvníkům se líbí, že výklad o dějinách Pardubic zaujme i děti a že se stoupání dá prokládat zastávkami. Často se zmiňuje, že brána je hlavní dominantou města a stojí za to pod ní aspoň projít. Dvakrát se chválí milá obsluha na pokladně.

Kritiky je málo. Několik lidí upozorňuje, že na věž vede hodně schodů a pro netrénovaného je výstup pořádný výkon, výtah tu není. Jeden návštěvník považuje vstupné za vyšší, jiný ho naopak označuje za drobný peníz, takže v tomhle se recenze rozcházejí. Kromě toho se objevují spíš poznámky k okolí brány a centru města než k samotné památce.

Chválí Vytýkají · velikost = jak často se opakuje
Výhled na město z ochozu 21 Výstavy v mezipatrech 13 Působivá dominanta města 10 Zaujme i děti 3 Milá obsluha na pokladně 2 Náročný výstup po schodech 2
Od roku 1507

Historie

Původní brána v těchto místech vznikla nejspíš mezi lety 1330 a 1340. Zásadní zlom přišel s Vilémem z Pernštejna, který dal v roce 1507 město obehnat hradbami s příkopem a postavit nové předbraní. Po ničivém požáru roku 1538 zahájil Jan z Pernštejna renesanční přestavbu města a nechal vystavět věž, která sloužila hlavně jako pozorovatelna proti ohni. Vyhlíželi z ní ponocní a trubači a ohlašovala se odtud policejní hodina, kdy se zavíraly šenky. Jméno Zelená brána se používá od roku 1547. V roce 1875 se vážně uvažovalo o jejím zboření kvůli dopravě, zachránil ji zásah vídeňské památkové komise. Dnešní vzhled s odhaleným kamenným zdivem a dřevěným ochozem pochází z úprav roku 1912.

1507

Hradby Viléma z Pernštejna

Vilém z Pernštejna dává město obehnat hradbami s příkopem a na západní straně staví nové přízemní předbraní zdobené gotickým štukem.

1538

Přestavba po požáru

Po velkém požáru města nechává Jan z Pernštejna vystavět věž do dnešní výšky a stavitel Jiřík Olomoucký zvyšuje předbraní o patro.

1547

Z Pražské brány Zelená

Od tohoto roku se pro bránu vžívá název Zelená, do té doby jí lidé říkali Pražská podle cesty, která odtud vedla do Prahy.

1875

Hrozilo zboření

Kvůli průjezdnosti se vážně jednalo o zbourání brány i s předbraním. Odvrátil to zásah vídeňské Ústřední památkové komise.

1912

Návrat dřevěného ochozu

Pod střechou byl obnoven dřevěný ochoz, sneseny omítky a odhaleno kamenné zdivo. Tuhle podobu má věž dodnes.

2024

Oprava exteriéru

Na podzim prošla brána rozsáhlou rekonstrukcí vnějšku, která jí dala světlejší vzhled. Předtím rozhodli Pardubičtí v referendu, že se věž omítat nebude.